určitá regulace spotřebitelských úvěrů

je potřebná. Žádné řešení nevyléčí vše, ale bezmezná víra zdejších diskuterů ve svobodný a neregulovaný trh mě děsí. I když je občan (nebo teď je módní říkat ovčan) plně gramotný, nikdy nemůže mít na všechny fígle společností, jejíchž cílem není tak ani prodat zboží jako člověka oškubat a spíš se těšit že nezaplatí ... To není jako dřív kdy se koupila lednička na 10 splátek a žádné nebo minimální úroky, všichni měli práci a plat v termínu a nikdo z tohoto úhlu pohledu nevyvíjel úsilí člověka odrbat.

Ale neglorifikuji minulý režim, také jsem cinkal klíči...

Re: určitá regulace spotřebitelských úvěrů

Zásadně neshoulasím

s Vaším třetím odstavcem. Problém vůbec nespočívá v úroku. Peníze jsou zbožím jako každé jiné. Jen mají specifickou vlastnost, že se nespotřebovávají. Úrok je vyjádřením ceny peněz. Pokud hodnoty úroků úvěrů vyplývají z nabídky a poptávky po penězích, jsou vyjádřením nákladů obětované příležitosti. Na druhou stranu je i dovolená zaplacená ze spotřebitelského úvěru reálnou hodnotou a to pro toho konkrétního člověka. Nikdo nemá právo posuzovat tuto hodnotu z jakéhosi "společenského" hlediska. Co je podle Vás "společenský prospěch"? Otázkou pouze je, zda je dotyčný úvěr včetně úroků schopen splatit, či ne. To ale musíme nechat jen na obou účastnících dobrovolné směny se všemi důsledky pro jednoho každého z nich. Buď věřitel přijde o své peníze nebo dlužník o majetek  v exekuci. Nebo dlužník vše včas a bezezbytku zaplatí a směna byla završena k oboustranné spokojenosti. Co je tady potřeba regulovat?

Re: Zásadně neshoulasím

Ono totiž nejde jen o to jestli se peníze vrátí a pak je vše v pořádku, ale na co se vynaloží. Ve skutečnosti je to totiž tak, že když si vyrobím cihly a postavím si z nich stěnu v domě, tak jakoukoli cihlu z té stěny nemůžu jen tak vyndat půjčit ji někomu, on si z ní a dalších taky postaví stěnu, pak ji ze stěny taky vyndá a vrátí mi ji. To je nesmysl. Ovšem něco co zcela (tím myslím !zcela!) uniká jakékoli pozornosti. Váš předpoklad, že peníze jsou zbožím jako každé jiné je chyba. Peníze jsou (by měli být) jen odrazem "zcela přesně definovaným" určitého výsledku zcela určité a konkrétní činnosti. Ovšem vzhledem k tomu, že na bankovce nemáte napsáno, "tato bankovka je výdobytkem a vyjádřením té a té činnosti, tudíž nemůže být například použita na zaplacení jakékoli činnosti té první činnosti odporující, tím by ztratila svojí hodnotu" tak je jasné, že se s tím vůbec nepočítá. Ale chápu, že tyhle úvahy jsou příliš složité. Můžete to brát třeba jako špatný vtip mojí selské ekonomie.

Můžeme regulovat

Nástroje k regulaci dávno máme. Když nám někdo bude spotřebitelský úvěr nabízet naznačíme mu vztyčeným prostředníčkem že jeho nabídka je jednička na trhu.

A je zregulováno.

Spotřebitelský úvěr.

To je pro banky a leasingové společnosti doslova Klondike. Za takové náklady by si peníze nepůjčil žádný rozumně uvažující podnikatel. Jedině podvodníci, kteří nepočítají s vracením jsou do takových akcí schopní jít. Jen si vezměte auto na leasing s ročními náklady 35%. To se pak prohnete!!! Tyto firmy jsou v poklidu, protože stát je v jejich lichvářském počínání podporuje.

Re: Spotřebitelský úvěr.

Jak je stát v jejich "lichvářském" počínání podporuje? (Mimochodem: od kdy je to lichva a proč?)

Ty peníze si nepůjčují ani tak podvodníci, jako blbci.

Vysvětlete - co znamená těch 35 %. To je splátka? Na jak dlouho je v tom případě leasing?

Jen ne regulovat !

To je cesta do pekel a nic neřeší.

Spíš

je potřeba rozebrat, proč lidé nedostávají tolik peněz, aby si svou produkci mohli koupit. Zboží  FYZICKY existuje, ČR je čistým exportérem (vyrobí víc než doveze) a proto: kde jsou peníze, které lidé měli dostat a nedostali a místo toho si vzali úvěry. Kdyby si totiž ty úvěry nevzali, ekonomika by byla permanentně v depresi a to všude na světě. 

Re: Spíš

Proč  lidé nemají dost peněz, aby si koupili vše co chtějí ? No proto že zdroje jsou omezené a spotřeba neomezená. To je jedna základních pouček ekonomie.

A kde jsou peníze, které měli lidé dostat ? Žádné takové peníze neexistují. Zaměstnanci dostali plat, podnikateé majé příjmy. Nárokové imaginární další peníze neexistují.

Ekonomika bez úvěrů  nesouvisí s depresí.

Ekonomické deprese a krize jsou způsobovány politikou(existencí) centrálních bank.

Falešné pozlátko spotřebitelského úvěru, žádný lesk!

Kupujte věci, které nepotřebujete, za peníze, které nemáte! Tak si překládám všechny reklamy na spotřebitelské úvěry.

A že těch reklam je! Nejen v rozhlase a televizi, ale i s každým výpisem z účtu mi banka nabízí úvěr na cokoliv, dokonce bez nutnosti potvrzení zaměstnavatele. Na každém sloupku veřejného osvětlení, na autobusových a vlakových zastávkách, všude na mne vykukují samolepky s telefonním číslem a příslibem okamžitě poskytnout úvěr, na cokoliv.

Člověk by si chvílku mohl žít ..., no, radši ne. 

Regulace poskytování spotřebitelských úvěrů by nic nevyřešila. Stačí, když si každý bude umět vyhodnotit svoji finanční situaci a své potřeby tomu přizpůsobí. Možná, že by se se základními ekonomickými pravidky mohly děti seznámit už na základní škole. Konečně, kdo se nenaučí dobře hospodařit s kapesným od rodičů, bude mít problémy i později.

Re: Falešné pozlátko spotřebitelského úvěru, žádný lesk!

Myslel/a jste "kdo se nenaučí dobře počítat" nebo ne?

Spotřebitelský úvěr

v rozumné výši - na tom nevidím nic špatného. Je to prostě produkt -  jako cokoliv jiného...Zakažme spotřebitelské úvěry - a ekonomika téhle země se položí... Problém je nadměrné zadlužování domácností....Pro mě je např. stejně nepochopitelné splácet předraženou hypotéku.... 30 let platit 15-20 tisiíc měsíčně za hnusný řadový domeček 4+1.

Re: Spotřebitelský úvěr

Co třeba dívat se na to obráceně - půjčují si ("nemyslící") občané a domácnosti příliš a nebo půjčují banky příliš? Takových produktů může banka nasekat víc než Baťa cviček, ovšem Baťa může prodat jen ty dobré, kdežto banka nejenže může prodat i ty špatné (protože se vrátí třeba jen částečně), ale dokonce i ty které neexistují (nevrátí se vůbec a banka nemohla vědět jestli se někdy vrátí) - to je dobré prodávat něco co neexistuje, že ano. Proto by se podle mě možná hodilo, kdyby se bankovním půjčkám a jiným finančním službám přestalo říkat produkt, ale služba. Protože bankovní služby jsou opravdu jen služby ke zjednodušení finančních operací, nikoli k vytváření skutečných hodnot, "energie" (ačkoli finanční služba je také hodnota, ale má jen omezenou/vymezenou cenu a pole působnosti stejně jako vše ostatní).

Můžete to brát jako exkurz do selské ekonomie absolutního neekonoma

Správě: r e g u l u j m e

Vše.   Nebo raději zkusme vychovat myslící občany?

No - "měna bez devalvací"

Devalvace je vždy změna vztahu k jiné měně. Neznamená však změnu tržních vztahů uvnitř zóny, kde se touto měnou  platí. Navíc je to řízený proces pouze tam, kde byl řízen i kurz. Jinak dochází k "revalvaci" a "devalvaci" na finančních trzích denně (pokus je obchodní den).

Re: No - "měna bez devalvací"

Jenom si dovolím upřesnit devalvace je ztráta hodnoty. Používalo se například i v případech snížení např. zlatého obsahu v původních měnách (tedy nikoliv pouze v kontextu který uvádíte vy). V uvedeném článku a kontextu jsem toto slovo použil jako snížení reálné hodnoty spotřebního koše - tedy snížení skutečné směnné hodnoty za zboží a služby (protože zlatý obsah v "moderních" měnách již  příliš nenaleznete).