Tak to je síla

Přelouskal jsem to UFF moc pojmů na můj zabedněný mozeček :-)

Ale dík aspoň jsem se poučil.

Doporucuji

studie od prof, Ernst Fehr z curysske techniky ETH. Mozna to bude na NObelovu cenu. Zkouma vliv hormonu (oxytocin) na rozhodovani. Uzitek, vyhra prohra a DUVERA.

Jinak dekuji za poucne informace.

Pár připomínek

Tranzitivita při hrách velice často neplatí, a není to nic iracionálního. (kombinace A může vždy porážet kombinaci B, ta může vždy výtězit nad C a ta zpětně vždy nad A)

Spojitost alternativ: takhle jednoduchá statistická kombinace pravděpodobnosti a užitku reálně platí jen při přibližně shodných velikostech pravděpodobností a výher. A není to jen iracionalita lidského myšlení, ale logická věc. Pokud mám milion s pravděpodobností 1, není to ekvivalentní 0,999*1+0,001*miliarda, pokud mám jen jeden pokus. Tohle platí jen při mnoha opakováních.

A v závěru píšete jistá iracionální chování...ale míra rizika nejde stanovit objektivně. Pro každého člověka je jiná, a tedy se liší i pro muže, ženy, starší atd..takže jejich chování není iracionální. Většina lidí se například nezůčastní hry, kde dostanou 10000, když si nechají useknout ruku...pro bezrukého to je ale výhodná hra, a ne iracionalita.

Neochota riskovat s těžce vydělanými penězi taky není iracionální.

Re: Pár připomínek

Protože výhodnost každé hry je zase subjektivní. Neriskuje se totiž absolutní částka (vklad do hry) ale podíl mého času, který mi trvalo ji získat. Takže vstupem neriskuji třeba 1000kc, ale den své práce. Pokud to pro někoho je hodina práce, tak je pro něj riziko prohry objektivně jiné.

Poslední dva příklady iracionalit platějí